Interní whistleblowingové stížnosti se staly základním mechanismem pro řešení protiprávního jednání v podnikovém prostředí. Může však společnost odmítnout vyřídit interní stížnost, pokud se domnívá, že neexistují dostatečné důkazy nebo že oznamovatel neposkytl dostatečné informace?
Odpověď na tuto otázku závisí na několika faktorech a aspektech.
Například legislativa platná v jednotlivých evropských zemích a vlastní interní pravidla každé společnosti.
V mnoha zemích byly právní předpisy týkající se whistleblowingu převzaty ze směrnice EU. Záměrem je chránit oznamovatele. Spolu s podporou etičtějšího a transparentnějšího prostředí v organizacích. Hlavním cílem této nové legislativy je povzbudit zaměstnance, aby hlásili nezákonné činnosti v podnikatelském prostředí. Tedy bez obav, že by je ostatní kolegové odhalili. Tyto zákony stanoví jasné postupy pro oznamování a ochranu oznamovatelů.
Nedostatek důkazů nebo informací však představuje výzvu v procesu řízení kanálu whistleblowingu. Zaměstnanec může podat interní oznámení na základě oprávněného podezření nebo obav. Ale bez povinnosti předložit konkrétní důkazy. Tváří v tvář tomuto scénáři mohou společnosti stát před rozhodnutím, zda takovou zprávu prošetřit, či nikoli.
V mnoha případech zákony o whistleblowingu stanoví, že společnosti musí prošetřit všechny stížnosti. A to bez ohledu na hloubku brány schválené oznamovatelem. Tím je zajištěno, že žádný nezákonný čin nezůstane nevyšetřen z důvodu nedostatku spolehlivých důkazů. Cílem těchto právních předpisů je vytvořit prostředí, které umožní zaměstnancům podávat oznámení bez obav, že jejich stížnost bude zamítnuta, pokud v první instanci nepředloží pádné důkazy.
To neznamená, že neexistují situace, kdy společnost zpochybňuje proveditelnost šetření z důvodu nedostatku důkazů nebo informací. Může jít o anonymní obvinění bez dostatečných podrobností, vágní obvinění nebo obvinění bez pádných důvodů. V těchto situacích by společnosti měly zvážit, zda informace uvedené ve stížnosti postačují k zahájení interního vyšetřování nebo dokonce k podání žaloby třetí stranou (buď příslušným orgánem, nebo soudem).
Co když společnost odmítne stížnost whistleblowera zpracovat?
Pokud společnost odmítne vyřídit stížnost bez motivace nebo relevantního odůvodnění, může se vystavit právním rizikům, včetně sankcí. Proto by společnosti měly mít zavedeny jasné zásady a postupy pro zvládání takových situací. A aby v souladu se zákonem stanovily požadavky na ověřování interních stížností na whistleblowing.
Aby byli oznamovatelé motivováni k poskytnutí všech informací potřebných k podání odůvodněného oznámení, je nezbytné, aby společnosti zajistily důvěrnost a anonymitu ve všech fázích interního procesu oznamování.
Nedostatek důkazů by neměl být důvodem k zamítnutí zprávy bez dostatečného odůvodnění. Společnosti by však měly činit informovaná rozhodnutí a dodržovat stávající právní předpisy, aby chránily oznamovatele a zajistily integritu svých interních procesů.
Přečtěte si více z našeho blogu:
-
Může společnost odmítnout vyřídit stížnost whistleblowera pro nedostatek důkazů a informací od whistleblowera?
Interní whistleblowingové stížnosti se staly základním mechanismem pro řešení protiprávního jednání v podnikovém prostředí. Může však společnost odmítnout vyřídit interní stížnost, pokud se domnívá, že neexistují dostatečné důkazy nebo že oznamovatel neposkytl dostatečné informace? Odpověď na tuto otázku závisí na několika faktorech a aspektech. Například legislativa platná v jednotlivých evropských zemích a vlastní interní pravidla…
-
Úloha vrcholových manažerů a ředitelů při interním procesu whistleblowingu ve společnosti
Trusty Free Whistleblower Software Interní proces whistleblowingu ve společnosti je klíčovým mechanismem pro identifikaci a řešení pochybení, podvodů nebo etických porušení. Právní předpisy týkající se whistleblowingu stanoví jasné pokyny, jak by organizace měly s whistleblowingem nakládat, a v tomto rámci hrají klíčovou roli při vyšetřování těchto obvinění vrcholoví manažeři a ředitelé. Níže se zabýváme charakteristikami,…
-
Navigace v oblasti dodržování předpisů v oblasti zdravotní péče: Plán pro malé a střední podniky ve světle Obecných pokynů k programu compliance (GCPG) Úřadu generálního inspektora (OIG) z roku 2023
1. Pochopení obecných zásad pro malé a střední podniky: Obecné zásady OIG jsou komplexním zdrojem, který má zdravotnickým subjektům pomoci orientovat se ve složitém světě dodržování předpisů. Pro malé a střední podniky jsou tyto pokyny majákem, který jim osvětluje cestu k dodržování předpisů v odvětví plném předpisů. 2. Přizpůsobený přístup k dodržování předpisů: Vzhledem k…
-
Může společnost odmítnout vyřídit stížnost whistleblowera pro nedostatek důkazů a informací od whistleblowera?
Interní whistleblowingové stížnosti se staly základním mechanismem pro řešení protiprávního jednání v podnikovém prostředí. Může však společnost odmítnout vyřídit interní stížnost, pokud se domnívá, že neexistují dostatečné důkazy nebo že oznamovatel neposkytl dostatečné informace? Odpověď na tuto otázku závisí na několika faktorech a aspektech. Například legislativa platná v jednotlivých evropských zemích a vlastní interní pravidla…
-
Proces a řízení whistleblowingové stížnosti ve skupinách společností
Zavedení interního kanálu pro stížnosti oznamovatelů hraje klíčovou roli při prosazování etiky podnikání a transparentnosti v organizacích. V podnikové skupině, kde různé společnosti spolupracují a sdílejí zdroje, je správné řízení interního whistleblowingu ještě důležitější. Organizační struktury mohou být složité a pod holdingovým subjektem může působit více subjektů. Taková situace může zvýšit pravděpodobnost nesprávných nebo podvodných…
-
Soukromé subjekty nejsou povinny uplatňovat kanál pro oznamovatele: Minimální požadavky
Zákon 2/2023 z 20. února upravuje ochranu osob, které oznamují porušení právních předpisů prostřednictvímkanálů pro oznamovatele. Je známý jako „zákon o whistleblowingu“ a stanoví, které subjekty soukromého sektoru jsou povinny zavést interní systém oznamování. Vztahuje se mimo jiné na podniky s 50 a více zaměstnanci, politické strany, odbory a obchodní organizace. Na druhé straně druhý…